Vážení uživatelé, stránky, na kterých se právě nacházíte, jsou v rekonstrukci a ve vývoji. Usilovně pracujeme, aby se zde již objevil jiný než obecný obsah a stránky tak byly přínosem pro naše návštěvníky. Náš vývojový tým právě dokončuje nový vzhled i obsah a již brzy se můžete těšit na novou verzi webu. Děkujeme za vaši přízeň a trpělivost.
Hodně štěstí přeje tým autorů

KALENDÁŘE DO VAŠÍ KANCELÁŘE

Vizitka (česky též navštívenka) je jednoduchý informační prostředek, často pěkné grafické dílko na malém kousku papíru (kartičce), zpravidla používané k obchodní propagaci.Kalendáře slouží nejen k informaci o dnech v týdnu či měsící, ale může být rovněž významným nositelem reklamního sdělení.U nás proběhlo přijetí kalendáře nejprve na Moravě (začátkem roku 1584) a poté v Čechách (v červenci 1584). Ovšem nekatolické země si na přijetí tohoto kalendáře počkali více než 200 let. Úplně poslední přijali tento kalendář Řekové a to až v roce 1923.

Kalendáře jsou osvědčeným způsobem celoroční reklamy každé firmy. Jde o nástěnné kalendáře špičkové evropské úrovně. Kalendáře jsou dvanáctilisté a každý list je tištěn na křídovém papíru. Do záhlaví kalendáře lze umístit reklamní potisk. Stolní kalendáře mají týdenní kalendária. Reklamní potisk lze realizovat na každý stolní kalendář pod jeho kalendáriem.Z roku 1230 je znám dokonce kodex určující pravidla předávání psaných papírových vizitek a také první zásady obsahu sdělení na papírové vizitce. Tištěné papírové vizitky se objevují po vynálezu knihtisku r. 1456 Johanem Guttenbergem a lavinovitě se šíří od té doby s mohutnou akcelerací do světa.Jsou dva základní druhy vizitek – osobní, tedy soukromé, a firemní, které propagují firmu či jejího zástupce. Kartičky jsou různých velikostí, od menších 4 × 7,5 až k větším o rozměru 5,5 × 9,5 cm.

KALENDÁŘE

edni z prvních, kteří vulkanizaci začali brzy používat, byli dentisté. Vulkanizované pryže používali k zhotovování otisků. K tomu si pořídili i speciální vulkanizér.Diář je osobní, většinou kapesní kalendář, jenž zároveň slouží také jako zápisník či plánovací rozvrh (např. k zaznamenávání osobních poznámek, plánů a úkolů do budoucna).Podle technologie tisku se razítka dělí na: * klasická, využívající externí polštářek a nejčastěji dřevěnou rukojeť, * samobarvicí, s vestavěným polštářkem a mechanizmem pro samočinné otáčení textové desky. V klidu je textová deska otočena tak, že se dotýká polštářku, čímž se na ni nanese razítková barva pro další otisk. Vyměnitelný polštářek je obvykle vícevrstvý pro lepší kvalitu otisku a je napuštěn nevysychající razítkovou barvou. Samobarvicí princip využívají i paginovací razítka (jednobarevná/vícebarevná), * předbarvená, jejichž textová deska je přímo napuštěna razítkovou barvou. Jejich slabinou je zejména nemožnost datového otisku a malá životnost, * elektronická, využívající například ink-jet technologii, * slepotisková (reléfní), kdy papír je mechanicky prolisován. Tento typ nejlépe nahrazuje původní pečeť. Složitost výroby a trojrozměrný otisk zaručují vyšší ochranu takového dokumentu proti padělání. Někdy je slepotisk kombinován s barevným otiskem.

Někdy kolem roku 1864 James O. Woosruff navštívil obchod, kde na výrobku uviděl technické údaje tištěné pryžovými písmeny, vystřiženými z ploché pryžové desky a nalepenými na dřevěnou desku. To ho natolik zaujalo, že roku 1866 začal experimentovat s odléváním pryžových písmen a jejich vulkanizací. Pomocníkem a rádcem mu byl jeho strýc, který byl dentistou.edni z prvních, kteří vulkanizaci začali brzy používat, byli dentisté. Vulkanizované pryže používali k zhotovování otisků. K tomu si pořídili i speciální vulkanizér.První pryžová razítka byla na světě a v roce 1880 byly zakládány první továrny na výrobu pryžových razítek. První obrázková razítka se objevila v roce 1919 a zasloužil se o ně Němec Kurt Schwatting.

VIZITKY

Papírová vizitka má svůj standardní formát o velikosti 90 x 50 mm. Tento formát je důležitý zejména proto, aby lidé mohli s vizitkami efektivně manipulovat.Jestliže do roku 1456 byly všechny vizitky zpravidla ručně psány, po tomto roce začíná lavinovitě se rozšiřovat jejich tisk na papír různými formami tisku (ofset, sítotisk, fototisk, hlubokotisk aj.), kdy se sdělení prezentuje v různých typech písma, barvách, grafiky, obrázcích a reliéfech.Sdělení nebo různých jazykových mutací stejného sdělení. Dalším trendem je to, že vizitky jsou na delší straně perforované dvěma otvory tak, aby byly snadno umístitelné například do prezentací či přiloženy do šanonů. Standardní formát vizitky, gramáž papíru a nízký reliéf povrchu vizitky jsou tedy rysem formy papírové vizitky.

Vlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním - tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní.Diář je osobní, většinou kapesní kalendář, jenž zároveň slouží také jako zápisník či plánovací rozvrh (např. k zaznamenávání osobních poznámek, plánů a úkolů do budoucna).Diář je osobní, většinou kapesní kalendář, jenž zároveň slouží také jako zápisník či plánovací rozvrh (např. k zaznamenávání osobních poznámek, plánů a úkolů do budoucna).

s využitím zdrojů: wikipedia.cz, www.adpress.cz a www.razitkapraha.cz